Jednoho večera asi ve třičtvrtě na deset mi náhle zvoní mobil - volá mi jeden můj známý: „Zapni si televizi - na Primě dávaj pořad Ano šéfe, a maj tam tvoji fotku ....“. Po tomto telefonátu jich bylo ještě několik na shodné téma. Protože na televizi nečumím, tak jsem si později stáhl tento díl z webu a postupně prošel. Na několika záběrech se objevil tento obraz:
Pořad se natáčel na zámku Kněžice v Petrovicích u Sušice, který patří dánským majitelům. Záběry na obraz ale nebyly příliš detailní ani ostré (zvláště z toho streamu), tudíž se z nich nedalo přesně určit, zda je to fotografie či malovaný obraz. Jelikož jsem tuto fotografii v tomto formátu zatím nikomu neprodal ani nedaroval, tak zde byly jen tři možnosti, jak se tam mohla dostat:
1. Někdo pustil dál data která jsem poskytl médiím za účelem propagace výstavy. Došlo k úniku dat určených k tisku kalendáře nebo to někdo nazvětšoval z obrázku na mém webu.
2. Kdosi mi šmíroval za zadkem v okamžiku když jsem to fotil (... i kdyby se tak stalo, tak by shodné či podobné dílo stejně nestvořil).
3. Někdo to viděl na výstavě na Staroměstské radnici a ofotil vystavený obraz nebo použil materiál z webu coby podklad pro výrobu malovaného plagiátu.
Body 1 a 2 jsem vyloučil a tudíž nejpravděpodobnější variantou byla přemalovaná kopie.
Asi po 14ti dnech jsem využil fotografického výletu na Šumavu a zastavil se na večeři v onom zámečku. Obraz tam již nebyl, ale podařilo se mi zjistit autora onoho "díla" a také informaci, že asi bude vystaven kdesi v Praze. Když jsem personálu ukázal a věnoval kalendář s "originálem obrazu" tak na to hleděli dost překvapeně. Oním malířem byla Simonetta Šmídová z Hrádku u Sušice. Nelenil jsem a zašel jsem na její výstavu. Obraz je nejvýraznějším artefaktem celé její kolekce.
Plagiát jsem podrobně zdokumentoval se zvláštním zřetelem k detailům.
Není to sice "absolutní kopie", které za pár drobných po celém světě nabízejí "přemalovávací" firmy i jednotlivci. Některé tahy štětcem byly trochu zjednodušeny a jemné detaily (zvláště v pozadí) byly vynechány, jiné (viz detail horní větve) naopak dosti přesně reprodukovány.
Výtvarnice (jak sama sebe nazývá) je velice "čilá" co se týká prodeje jejích děl a též tento plagiát byl již prodán. Prý ho koupila jedna lékařka ze Sušice (a pokud zjistí původ, tak z toho asi velkou radost mít nebude).
Co říci závěrem?
......Simonetta slovy svých kritiků o vlastních obrazech prohlašuje (převzato z webu www.simonetta.cz):
"...... přestává být její tvorba pouhou zálibou a stává se pro ni jakýmsi způsobem sdílení, kterým vyjadřuje nejen svůj vnitřní boj se strachem a úzkostí, ale ještě více své poselství o klopotném hledání a nalézání světla, jež v oné nejasné temnotě vábí, dává naději a povzbuzuje... Kdo si byť jen letmo prohlédne její obrazy, nemůže si nevšimnout kontrastů tmy a světla či motivů cest, jež pozorného diváka zvou nejen k pozemskému putování za světlem, ale často jej vedou až někam za obzor, k tušenému cíli cesty, neboť snad právě někde tam je ukryt zdroj, ze kterého Simonetta čerpá sílu pro všední i mimořádné těžkosti, zdroj, který se podle jejích obrazů nabízí všem pokorným hledačům smysluplné cesty....."
Faktem je že jsem tento motiv z Rýchorského pralesa hledal mnoho let, stál mě mnoho nocí a tisíce naježděných i nachozených kilometrů. Zpracování a finální vyladění fotografického obrazu též zabralo desítky hodin na počítači. Nápad, layout, kompozice, vyjádření "světla jdoucího z tunelu" a celé vybalancování díla, které činí obraz atraktivním a působivým je moje práce, kterou Simonetta pouze překreslila a získala tak jeden ze "svých" nejlepších a nejpůsobivějších obrazů. Ještě by se dalo pochopit, pokud by mne předem kontaktovala s tím, že se jí fotografie líbí a ráda by ji použila jako podklad ke svému obrazu za podmínky uvedení autora předlohy včetně detailů týkajících se podílu na autorství. Nic z toho se však nestalo.
Vzhledem k tomu že jde o ne příliš známou a ceněnou malířku (tento obraz prodala za 7800 Kč), tak z toho nebudu vyvozovat žádné právní důsledky. Morální problém zde ale zůstává.
Aktualizace 13. 1. 2010
Tak jsem si prošel nové obrazy na webu Simonetty, a najednou mi cosi říká, že jsem tento obraz již někde viděl ...
Simonetta: "Zimní zastavení" - akryl na plátně 50x70, 2009
Robert Vano: "Winter garden", THE PLATINUM COLLECTION - Prague 2005
Co dodat k tomuto novému zjištění? .... Asi jen to že ti, kteří psali v komentářích názory jako tento:
"Je jasné, že je pro ni výhodnější projíždět webové galerie fotografů a dle toho v rychlosti malovat obrazy" a podobné asi nejsou daleko od pravdy a nebude zcela od věci vyhlásit soutěž: "NAJDĚTE ORIGINÁLNÍ FOTOGRAFII K SIMONETTINĚ OBRAZU" :-) .... Pouze ale nemohu garantovat že ostatní celebrity z oboru fotografie (kterou Robert Vano - http://www.robertvano.com/ - bezpochyby je) budou dostatečně tolerantní.
Aktualizace 20. 3. 2010
Chápu že Simonettě a jejím příznivcům tento kritický článek poněkud "nesedí" a byli by velice rádi, kdyby navěky z Internetu zmizel.
Jelikož jsem jim z důvodu irelevantních a impertinentních blábolů, kterými na mne začali útočit, tuto diskuzi zablokoval, tak se uchýlili k ubohé a podlé nemravnosti neskutečného kalibru:
Opisují E-mailové adresy z mého webu, této diskuze a knihy návštěv a poté obesílají mé partnery a návštěvníky mého webu pomlouvačnými a lživými e-maily ve snaze mne zdiskreditovat.
Zde je jeden z důkazů:
"..... P.S. Jedna kuriozita na závěr: V únoru jsem zadal do vyhledávače na Seznamu nějaké slovo a mezi jinými jsem objevil zrovna Tvoji diskusi o bájné Simonettě. To jsem tedy vystartoval a musel, sice k ránu a nadopován desítkou pivem, reagovat. Příspěvek je ze 7. 2. 2010 pod heslem Lofi. Vše, co tam píšu je myšleno vážně.
Před týdnem jsem dostal mail od nějakého jejího příznivce, kde vysvětloval nějaké další tahanice s Tebou a další pozadí okolo toho, ale hned jsem to smazal, neb nemám zájem zabývat se nesmysly.
Zdraví Lubomír Imlauf ..... "
Komentáře
Neznám Simonettu, ale myslím, že může být velice šťastná, že to celé dopadlo jen pořádnou ostudou.
Je to jednoduché. Umělec je člověk, který své vlastní vize zhmotní nějakým technickým prostředkem (v tomto případě fotoaparát vs malba). Simonetta je ale očividně člověk, který asi žádné své vize nemá a kopíruje vize ostatních. Pakliže to navíc vede k finančnímu zisku, lze to označit za nemorální.
Je jasné, že je pro ni výhodnější projíždět webové galerie fotografů a dle toho v rychlosti malovat obrazy, za které bude inkasovat penízky... určitě takto vydělá mnohem více, než vlastní původní tvorbou.
Myslím, že je velmi dobře, že je na tuto kauzu upozorněno. Stačí se zamyslet nad tou minimální pravděpodobností, že bude takovýto podvod odhalen (jaká ta pravděpodobnost byla? 1/10%?). Ani bych se nedivil, kdyby celý zbytek její tvorby vznikl tímto způsobem.
Může se jí tu zastávat kdo chce, jak chce. Ale tohle prostě v pořádku opravdu není.
Co třeba ta paní Mudr., která si obraz koupila? Šla okolo něj a říkala si, podpořím tuto sympatickou umělkyni - podpořím "její pohled na svět". Nemá teď (pokud by to věděla) právo na to se cítit být podvedená?
A co stovky lidí, kteří koupili obrazy před ní... nevim, tohle je jasné.
Pokud je Simonette čestným člověkem, neměla by posílat mailovou omluvu jen Kamarádovi. Měla by omluvu zveřejnit na svých webových stránkách pro VŠECHNY její fanoušky.
.... co k tomu dodat ....?
1. Simonetta mi žádný omluvný mail neposlala!
2. Výrazy typu "zloděj" a podobné jsem ve svém článku nikde nepoužil - pouze jsem konstatoval holá fakta bez nějakých negativních emocí.
p.s.
Pokud někdo vyfotí konkrétní objekt ve smyslu dokumentární fotografie, či objekt všeobecně známý bez výrazného vlastního "vkladu" a druhý podle této fotografie namaluje obraz který bude obsahovat viditelnou "přidanou" hodnotu, pak prakticky (až na drobné detaily) nelze mnoho namítat.
Avšak v případě kdy je "kompletně zkopírována" výtvarná fotografie, která je již finálním, vyladěným autorským obrazem (zvláště pokud není postavena na zobrazení konkrétního známého objektu či scenérie), se bohužel o krádež "nápadu včetně mnoha desítek hodin práce a dalších investic" jedná.
Dále - podle Vás "obraz není fotografie...obraz je velmi povedený... " - takže - zase podle Vás - je malíř - plagiátor umělcem a má právo namalovat obraz podle "pouhé" fotografie, předlohy, že...z toho lze vyvodit, že fotograf "jenom zmáčkne spoušť aparátu", tím pádem obraz - fotografii - tvoří bezduchá technická mašinka bez vůle fotografa, myslíte to tak? Pak jste totálně vedle. Malíř i fotograf musejí mít ideu a také umět své řemeslo, jak ideu - obraz - zhmotnit. Proto je výsledek plně souměřitelný a malíř v konfrontaci s fotografem nemá žádné přednostní právo. Oba dva vytvářejí výsledný obraz svým talentem, svým mozkem, svými city, svým uměním....
Malířka se proto zachovala jako prachsprostý zloděj. Ano, ona hrubě porušila kategorii obyčejné lidské slušnosti. Ano, ona měla povinnost se nejdřív zeptat autora originálu, seznámit ho se svým záměrem a zeptat se ho na jeho reakci a podle toho jednat. Kdyby autor fotografie nesouhlasil, potom by malovat neměla, kdyby ano, tak obraz zhotovit a uvést u něj, že byl pořízen se souhlasem autora XY podle fotografie. To by bylo fér.
Proto máte sice nárok na to, že se Vám nelíbí přístup fotografa. Ale pan Kamarád má naprostou pravdu a bránit se v podstatě musel. Protože mu někdo jiný bez souhlasu vykradl jeho obraz, výsledek jeho práce,opakuji - práce. A ujišťuji Vás, že bych chápal i to, kdyby se autor obrátil na soud. Měl by na to svaté právo a zřejmě by na plné čáře vyhrál.
Aspoň že uznáváte, že "není hezké něco okopírovat a nezeptat se autora"...ono to je taky ale trestné, ale to jste snad z mé poněkud rozhořčené reakce poznal.
Ano, asi jste uhádl, jsem profesionálním fotografem, který sám na vlastní kůži poznal, jak se někdy zachází s jeho fotografiemi. Ale to je jedno. Protože nárok na výsledky jakékoli lidské činnosti nikdo z jiných lidí bez souhlasu autora jednoduše nemá.
A jenom malá zmínka o jedné Vaší větě,že je panu Kamarádovi spíš líto, že "z toho nekápne ani koruna,co?"...to je podlé. Věřte, že by totiž měl i na to svaté právo. Protože fotgrafie ho totiž živí...