Kategorie: Blog- foto

Kterak i ta nejtišší zrcadlovka (v LV Silence Exposure módu) beznadějně kurví ostrost na dlouhých ohniscích.

..... Pokud časem zvládneme „učivo vyšší pomocné školy“ v oboru fotografie, a naučíme se přišroubovat foťák ke stativu, zjistíme, že je lépe dlouhá ohniska fixovat v těžišti soustavy, než za bídnou matici na kameře, vstřebáme moudrosti typu „předsklopení zrcátka“ a postupně vystoupáme do výšin tajemného „Know Houna“ používání sofistikované funkce „tichého snímání při živém náhledu“, kterým při nastavením „na 1. lamelu elektronicky“ atakujeme dokonalost samu .........
Roku 2010 jsem tuto metodu focení doporučil (Bylo to myslím na Prague Photo v Mánesu) i O. Neffovi:

https://digineff.cz/kamaradova-rada/

Anebo „všechno je jinak“ ....... jak pravil klasik .... „šalba kurevná“ Smějící se
Tak nějak +- do ohniska 200mm je to skutečně (pokud máme dostatečně pevný stativ) OK.
S prodlužujícím se ohniskem se však začíná postupně objevovat od horního (reálně spodního) okraje snímku dvojitá kontura na kontrastních hranách – „stržení záběru“ Zamračený

Na testovacím snímku je postupně 6 expozic s časem od 1/40 do 1/125 sekundy (první číslo v názvu snímku). Kliknutím zvětšíte na 100%

Canon 6D, Rubinar 10/1000 mm (můj speciální tuning), stativ Gitzo GT5541LS, hlava Manfrotto # 400.

Testovací fotografie jsou na výšku (moje standardní poloha pro panoramování), tudíž rozjebnutí je patrné zleva do prava (foťák natočen doleva). Z mnoha testů s různými zrcadlovkami jsem došel k výsledku, že rozsah použitelných (perfektní výsledek) expozičních časů je od do 1/30 a potom až cca. od 1/2000 sec. Nejvíce je postižen vrch (reálně spodek – tam kde impulz 2. lamely škodí nejdéle), spodek (vrch) snímku je netknutý. Další testy prokázaly, že v tomto případě (nefouká – li zrovna silný vítr), paradoxně, na pevnosti stativu příliš nezáleží! Různou měrou může pomoci zapnutá stabilizace v objektivu (pokud je jí vybaven), nečekejme ale 100% účinek.

2. (mechanická) lamela při svém startu (zrychlení) vyvolá dle zákona akce a reakce nejen pohyb sestavy na opačnou stranu, než vystřelí lamela, ale též jakousi „rázovou vlnu“, na kterou je každý stativ "krátký". Položení foťáku na pevnou zem a zatížení např. pytlem písku zlepší tuto tristní situaci jen v řádu jednotek až nižších desítek procent! Poměr časového úseku zcela klidné expozice vs. cca 1/200 sekundy zavírání 2. lamely určuje míru znehodnocení snímku. Např. při 1/50 je to 4:1 ve prospěch kvality a 1/200 je u 6D logicky postižena nejvíce.

Teď jak sto.hoven .... ?!?
1. pomocí ND filtru zredukovat expozici pod 1/50 (ideálně pod 1/30 sec.)
2. zbavit se zrcadlovky a pořídit bezzrcadlo s funkcí plně elektronické závěrky.
Možnost č. 1 má však svá úskalí – je to (pokud není ideálně klidná atmosféra) tak trochu vytloukání klínu klínem, neb dlouhá expozice zvyšuje neostrost způsobenou „vlněním“ vzduchu (seeingem). Pomocí mnoha expozic a příslušného SW lze však seeing „přeprat“,což je ale ten pravý „cup of tea“ právě pro bezzrcadla s jejich rychlou EL závěrkou. Bohužel pro „Full Spectrum“ modifikaci se bezzrcadlovky příliš nehodí, neb jejich senzor obsahuje stovky odlišných pixelů v řadách (pro fázový AF), které jsou softwarově zneviditelněny pouze pro oblast vizuálního spektra, nikoliv však pro rozšířené UV a IR  spektrum Zamračený

...... Tak a to je pro dnešek vše ..... další mé tajemství vyvoslím, až zase budu mít čas, chuť a náladu (a až taky něco novýho vyfotím – tentokrát to budou fotografie v kombinovaném UV+IR spektru Mrkající

Komentáře rss

Zasílate odpověď ke stávajícímu příspěvku (zrušit).

Jméno
Kontrola captcha
Text
  b i u s img code url hr

, Rubinar odpovědět
Dobrý den, děkuji za odpověď ohledně bezzrcadlovky Sony. Také používám Rubinar 10/1000, také vytuněný z důvodu nepoužitelnosti originálního uchycení a následné neostrosti. Z Vámi popsaných důvodů jsem asi nikdy neměl dobrou fotku, jen použitelné. V mém případě se ale bavíme o úplně jiné úrovni fotografování... :) Ať se Vám daří.
icon odpověděl(a)
S tím Rubinarem to není tak jednoduché :-)
Uvolnění primáru, natvrdo (bez vůlí) přilepeného silikonem k duralovému prstenci, který má cca desetinásobnou tepelnou roztažnost než Pyrex, je tak (časově) 3-5% nezbytného tuningu, vedoucího ke kvalitě zobrazení na hraně difrakčního limitu.

Možná o tom někdy napíšu podrobnou studii. Zatím si to ale nechám jako „privátní knouhouno“ :-)
odpověděl(a)
Nemám takové odborné vědomosti a tomu to také někdy odpovídá. Objektiv jsem upevnil do dvou prstenců s aretací ostřícího prstence po zaostření, vše na držáku s dvojím upínáním po 90 stupních, vždy v přibližném těžišti. Foťák tehdy kinofilm, hlučná závěrka bez možnosti předsklopení zrcátka byl upevněn na stavitelném držáku a po nasazení na objektiv buď přímo nebo s telekonvertorem či mezikroužky se vše zafixovalo v dané poloze. Tento komplet jsem upevňoval na extra tuhý (a taky těžký) vyrobený duralový stativ. Asi neznalost podrobností problematiky byla příčinou neuspokojivých výsledků a tak nebyl tento komplet zas tak často v akci jak jsem uvažoval... Ale jak říkám, oproti vám je to jen takové blbnutí. Díky za čas a odpověď.